Měsíc filmu na školách aneb Připomínka výročí sametové revoluce
Naše škola se letos podruhé zapojila do Měsíce filmu na školách, akce, která probíhá v ČR již podesáté v rámci projektu Příběhy bezpráví, jenž si dává za cíl připomínat mladé generaci, že naše země má za sebou několik desetiletí pod vládou totalitních režimů a že svoboda rozhodně není trvalou samozřejmostí. Projekt Příběhy bezpráví pořádá audiovizuální vzdělávací portál Jeden svět na školách, který je zase jedním z projektů nevládní neziskové organizace Člověk v tísni.
Měsícem filmu na školách je již tradičně listopad, kdy se slaví mezinárodní den studentstva, k němuž se váží i významné události českých dějin – uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 a počátek sametové revoluce o půlstoletí později. Právě 25. výročí sametové revoluce je letošním tématem Měsíce filmů na školách.
Žákům 9.A jsme nejprve promítli film Z deníku Ivany A. Dokumentem žáky provedla Ivana Andělová, v roce 1989 pražská maturantka, která si do deníku pečlivě zaznamenávala tehdejší události. Film začíná Novým rokem 1989, kdy Ivana po silvestrovských oslavách poslouchala projev komunistického prezidenta Husáka, a končí Novým rokem 1990, do kterého obyvatele Československa vítal demokratický prezident Václav Havel. Diváci se postupně seznámili s klíčovými událostmi roku 1989 – Palachovým týdnem, oslavami tzv. vítězného února a prvního máje, projevy Miloše Jakeše, s událostmi na Národní třídě 17. listopadu a sametovou revolucí. Zároveň ale poznali i osobní život mladé studentky, která udělala zkoušky v autoškole i maturitu, sháněla nahrávky a plakáty Beatles, chodila s kamarády na večírky, poprvé vyjela na „západ“, četla bratrovy dopisy z vojny, nemohla studovat na vysoké škole, stála fronty na toaletní papír a nastoupila do prvního zaměstnání.
Jako pamětníka a zároveň historika jsme pozvali profesora Vladimíra Wolfa, spolupracovníka Slezské univerzity v Opavě, jenž našim deváťákům popsal své zkušenosti s komunistickým režimem. Profesor Wolf nemohl v době normalizace působit v trutnovském muzeu, tři roky pracoval jako kopáč a poté nastoupil do archivu podniku Texlen. Pro kontakty s Václavem Havlem a dalšími disidenty byl sledován a mnohokrát vyslýchán StB, potíže měla i jeho rodina. Pan profesor také vyprávěl o sametové revoluci, o tom jak ji prožíval jeho syn, tehdy vysokoškolský student v Praze, i on sám v Trutnově. Paní Jana Nešněrová, ředitelka úpického muzea, poté doplnila několik informací z Úpice a pozvala žáky na besedu, která listopadové události roku 1989 na Úpicku zakrátko připomene.
Děkuji vzácným hostům za ochotu, čas a poutavý výklad, panu učiteli Královi za pomoc s organizací akce a našim deváťákům za příkladné chování.
(Renata Kafková)
